Práce jako zahradnice
Celý život jsem bydlela v malém bytě a samozřejmě, že mě to vždycky lákalo, abych bydlela v nějakém velikém domě. A to nejlépe, aby to byl veliký dům se zahradou. Navíc jsem měla vystudovanou střední zahradnickou školu. Ano, i přesně takováto střední zdravotnická zahradnická škola existuje. A moc mě to bavilo. I když se mi maturita povedla asi až napodruhé, tak vůbec toho nelituji, protože rostlinky a celkově zahrada mě moc baví. Potom jsem si ještě udělala nástavbu na aranžérku květin. Musím uznat, že tento obor, když jsem si udělala alespoň takovouto nástavbu, tak mě to moc bavilo.
Několik let jsem pracovala také v květinářství, ale potom jsem se dala také na aranžování zahrady. Aranžování zahrad mě velice bavilo a také jsem nevěděla, že budu jediná v okrese, kdo tohle bude dělat. Takže jsem také měla opravdu velikou výhodu v tom, že když někdo potřeboval aranžérku zahrady anebo třeba také úklid zahrady, tak jsem vždycky byla první po ruce já. Nakonec jsem to udělala tak, že jsem si otevřela živnost a začala jsem podnikat v tom, že upravuji zahrady anebo třeba i záhonky anebo že dělám také korekce zahrad anebo že navrhují zahrady. Měla jsem toho opravdu hodně.
Můj pracovní diář byl zabraný skoro na rok dopředu, a tak jsem si řekla, že když se mi takhle daří, že bych se taky mohla najmout nějaké pracovnice. Měli jsme tam jednoho údržbáře zahrady a potom dvě svoje spolupracovnice, které jsem si vyučila a zaškolila a potom jsme chodily pracovat. A musím uznat, že jsem opravdu ráda, že jsem to do tohohle šla. I když mnoho lidí mi tohle zakazovalo anebo říkali, že to nemám dělat, že potom zkrachuji, tak opak byl ale pravdou. Jsem ráda, že jsem si věřila a že jsem si udělala své vlastní podnikání. Člověk, když má vlastní podnikání, tak si potom také toho více váží.